Genový klíč 24 a dar Invence

Genový klíč 24 – stín NÁVYKOVOST – dar INVENCE – siddhi TICHO

 

Do 28.4. do 3.5. procházíme branou genového klíče 24. Na nízkých frekvencích způsobuje, že se neustále točíme v kruhu. Donekonečna opakujeme stále stejné chování, přístupy, myšlenky. Přehráváme stejnou desku dokola, když používáme jen pár synapsí – spojů v mozku a nejsme schopni vystoupit z komfortní zóny. Chodíme jen po bezpečných a vyšlapaných cestách.

 

Avšak když zaznamenáme, že po dohrání desky následuje pauza, je možné ji využít a přehodit desku. Jenže často nás tato pauza děsí. Je zvláštně prázdná a může se stát, že si v ní uvědomíme i to, že nevíme jakou jinou desku přehrát. Možná ani žádnou další nemáme. To je moment, kdy lze přehodit výhybku. Moment, kdy si lze přiznat, že prostě nevímejak dál a možná ani nikdy vědět nebudeme.

 

Návykovost myslí v kruhu, kdežto Invence ve spirále. Ať už jsme zvyklí na jakýkoli způsob myšlení, vždy se jedná o závislost. Pouze uvědomění si pauzy a ticha nás může vést na cestu originální myšlenky. Ve chvíli ticha, když usínáme, nebo jen tak sedíme a nic neděláme, může přijít něco nového. My však většinou pauzu zaženeme. Naše touhy nám slibují vše možné, aby se nepříjemnému pocitu prázdnoty a nevědění vyhnuli. Často změníme okolní podmínky, ale ve skutečnosti je potřeba změnit něco uvnitř.

 

Proto sledujte přestávky mezi činnostmi, pauzy mezi slovy, ticho noci než přijde další den. I smrt je mezerou mezi životy. Pokaždé, narazíte-li na takovu magickou chvíli klidu, využijte ji k posunu svých frekvencí. Všechny důležité světové objevy i nepatrné osobní vhledy nastaly právě v těchto chvílích.

 

 

Opět mi dnes život napověděl, jak dané téma pochopit. Potenciální nájemci v mém bytě jsou velmi milí starší lidé. Jejich jedinou podmínkou je, že potřebují televizní programy, na které jsou zvyklí. Už docela dlouho hledáme způsob, jak jim to zajistit a technicky se stále objevují nějaké problémy. Dnes nám dokonce nešel otevřít zámek na půdu, který jsme běžně používali. Prostě tudy cesta nevedla. Chvíle pauzy nás zastavila, připadalo mi, že trvá věčně. Dívali jsme se na sebe a nevěděli, co dál. Pán pronesl, že bohužel si budou muset najít něco jiného na bydlení, protože bez televizních programů nemůže existovat. Neviděl jinou možnost. Ta chvíle pauzy byla skutečně magická. Říkám, že by tu byla ještě jedna možnost – nedívat se na televizi. Vyznělo to jako vtip, ale nebyl. Pán se zamyslel, jestli by bylo možné vzdát se své závislosti… poté jsme se opět rozešli. Nevím, jak to celé dopadne, ale je to přesně ten malý dnešní příběh, který nás seznámil s pauzou.